Je tady listopad a v Ježíškově poštovně je napilno. Je třeba  uklidit veškerý nepořádek, vycídit tu nejposlednější místnůstku, připravit dříví ke krbu a začít se pomalu chystat na další várku dopisů pro hodné děti.

V Ježíškově poštovně je od rána rušno. Zatímco venku je úplně šedá obloha a vypadá to, že na v okolí Božího Daru začnou z velkých, šedých mraků padat první chomáče sněhu, trpaslíci jsou zalezlí v poštovně, a od snídaně řádí, blbnou, křičí. No co si budem nalhávat. Trpaslíci dnes již od rána zlobí.

Je tady sobotní ráno, a Poštovna se pomalu probouzí do krásného listopadového dne. Tak jako včera, ani dnes, nejsou božídarská rašeliniště, ani lesy pokryté bílou peřinou. Ani okolí Ježíškovy Poštovny nepokrývají vločky prvního sněhu. Pouze vřesy za Poštovnou vypadají jak křišťálové ozdoby, ale to je jen ranní jinovatka, která na nich dává najevo, že zima již pomalu klepe na dveře.

Je tady neděle a v Poštovně je již od rána živo. Všichni trpaslíci pobíhají po sednici sem a tam, a snaží se pomáhat balit Ježíškovi zavazadla. Ježíšek letí totiž na konferenci až na Severní pól.

Máme tady pondělní ráno, a trpaslíci vstávají dříve než-li v sobotu nebo neděli. Babička Mouša už má nachystanou snídani, děda Péťa nachystané poštovní auto, a trpaslíci se chystají do školky a do školy.